Jediná věc nutná pro vítězství zla je, když dobří lidé zůstanou sedět se založenýma rukama. Edmund Burke (irský filosof - 18.století)

Sedm mýtů o Islámu - první část

11. července 2006 v 19:05 | via History News Network |  EU a islám
Jedním z mála pozitivních důsledků útoku na New York bylo obnovení zájmu Američanů o islám a Střední východ. Bohužel, většina informací rozšiřovaných o těchto tématech médii je omezená a zavádějící. To je nešťastné, protože jakákoliv naděje, že současný převážně křesťanský Západ a muslimský východ mohou překonat současný konflikt, požaduje, aby ten první svět byl informován o tom druhém (což platí i opačně, ale to je jiné téma). Existuje sedm konkrétních mýtů o islámu, které byly v médiích opakovány tak často, že se byly uznány za obecné pravdy.

Za prvé, není pravda, že islám je světově nejrychleji rostoucím náboženstvím.
(Mormoni a scientologové to také tvrdí, ale málo lidí mimo Salt Lake a Hollywood tomu věří.) Jak ve své práci ukázal Philip Jenkins z Penn State University, křesťanství, obzvláště letniční a charismatické hnutí víry, je světově nejrychleji rostoucí společenství.
V současné době žijí na Zemi dvě miliardy křesťanů a 1,3 miliardy muslimů (z celkové světové populace šesti miliard lidí), a v 21. století si křesťanství udrží vedení díky explozivnímu růstu v subsaharské Africe a Číně.
Za druhé, bez ohledu na to, co při několika příležitostech prohlásil i prezident Bush, není islám pouze náboženstvím míru.
Ano, v Koránu jsou verše vyjadřující toleranci: súra 2:256 říká: "Nebudiž žádného donucování v náboženství!", súra 25:65 a dále říká, že Aláh bude milosrdný k těm, kteří se budou kát a konat dobro, a súra 4:19 dává muslimům povinnost finančně zajistit své manželky a exmanželky.
Ale verše jako tyto jsou pravděpodobně převáženy jinými: súra 8:12 a 38:3 vyzývají ke stínání nevěřících, súra 4:34 umožňuje bití žen a ve verších 74 a 94 slibuje velkou odměnu těm, kteří zemřou v boji za Aláha, súra 5:51 říká "Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele…".
Samozřejmě i v Bibli jsou násilné pasáže - nebo přinejmenším v hebrejských spisech a Starém zákoně (Joshua a David byli vojenskými, stejně jako náboženskými vůdci). Ale to nikdo nepopírá tak, jak mnozí - muslimové i nemuslimové - popírají tyto násilné a často misogynní pasáže Koránu. Proti těmto veršům může být proneseno mnoho argumentů (musejí být uvedeny ve správném kontextu, jsou aplikovatelné pouze v určitých časech, jsou metaforické atd.), ale nikdo nemůže říct, že neexistují. Někdo, kdo pouze opakuje, že "Korán učí míru", ho evidentně dostatečně nečetl. Bezpochyby dnes většina muslimů nečte tyto pasáže jako návod.
Ale stejně jako někteří křesťané berou doslova například Ježíšův příkaz k zacházení s jedovatými hady (Lukáš 10:19), stejně tak někteří muslimové berou příkaz ke stínání nevěřících. A tento způsob výkladu je pro ty druhé dosti škodlivý.
Třetí v přehlídce desinformací je tvrzení, že džihád neznamená svatou válku.
Tato lež se často objevuje v učebnicích a v médiích, kde politicky korektní neúnavně opakují, že džihád ve skutečnosti znamená pouze "snahu o to, být dobrým muslimem". To je napůl pravda.
Ale v ranné historii islámu džihád znamenal boj proti nevěřícím za účelem rozšíření území pod vládou islámu. Al-Bukhari, který žil v devátém století a byl nejuznávanějším sběratelem Mohamedových výroků, mnohokrát džihád zmiňuje ve smyslu "svaté války". Džihád jako muslimská zbožnost je převážně záležitostí sůfistů, islámských mystiků, a dnes představuje menšinový pohled.
Muslimská historie je však plná vůdců vyhlašujících džihád svým nepřátelům - i umírněné Otomanské impérium vyhlásilo džihád Francouzům, Britům a Rusům v První světové válce.
Čtvrtým je nehorázná lež, že se islám z Arábie šířil mírumilovně.
Jako kdyby Mohamedovi stoupenci chodili od domu k domu, zvonili na zvonky, a rozdávali brožurky. Od poloviny sedmého století muslimové vojensky dobývali území a pod tlakem nutili dobyté ke konverzi (ano, křesťanská království dělala to samé, ale to nikdo nepopírá!).
Muslimské arabské armády zničily celé Perské impérium (moderní Írán), a nahradily jeho původní zoroastriánské náboženství. Ve zhruba stejném čase napadly přežívající křesťanské Římské (Byzantské) impérium a během několika desetiletí zabraly polovinu jeho území. V roce 732 dorazila muslimská armáda z Maroka do Francie. V roce 750 vládli muslimové území od iberského poloostrova k Indii.
A muslimské armády zůstaly v ofenzívě po celé další tisíciletí, s pouhými dvěma výjimkami: "rekonkvistou" v Ibérii a křížovými výpravami.

Sedm mýtů o islámu -původní text převzat zde


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama